Díky firmě Meopta - optika, s.r.o. a jejich soutěži na fcb
jsem dostala volňásky na výše zmiňovanou výstavu.
Byla jsme velmi potěšena, ale dálka byla překážkou.
Smířila jsem se s tím, že z časových důvodů to nezvládnu,
ale nakonec slovo dalo slovo a v pátek v 7:00 jsme vyrazili.
Cesta byla dlouhá, ale díky dobré společnosti utíkala.
Navigace nás dovedla přímo k branám výstaviště v Lysé nad Labem.
A dobrodružství mohlo začít.
Po příchodu do haly C jsem nestačila koukat.
Spousta prodejců nabízející od zbraní, optik, oblečení až po nábytek.
Oči od krásy přecházely.
Po přesunu do hlavní haly jsem zmapovala terén, až jsem došla k Petru Slabovi.
Člověku, který vedle kreslení začal poukazovat na problematiku Senosečí a díky jeho příběhu o plačící srnčí mámě se touhle tématikou začala zajímat i široká veřejnost.
Po prezentaci na podiu tématu Senoší za doprovodu ministra životního prostředí, kde jsme všechno dokumentovala, jsem vyrazila na nákupy.
Chtěla jsem si pořídit něco na fotolov do lesa, ale krom pár maskovacích kousků oblečení nebylo nic.
Kvalita byla mizerná a ceny nadsazené.
Nakonec jsem si přece jen pořídila polotriko s krásnou výšivkou divočáka na památku na tento den.
Bylo by hřích nedát si na takové akci něco z divočiny, proto jasná volba byly dančí medailonky se švestkovou omáčku a štouchaným bramborem.
Má hlavní představa a očekávání od veletrhu byla splněna.
Seznámení s Klubem fotografů přírody a Dianou I. mysliveckým spolkem žen bylo pro mě jedno z největších překvapení za které jsem doopravdy ráda.
Celkové shrnutí bych hodnotila velmi kladně.
Byl to pro mě parádní zážitek, spousta perfektních lidí a nádherných věcí.
Pokud Vás veletrh zaujal, máte příležitost zase příští rok.
Žádné komentáře:
Okomentovat