neděle 17. ledna 2016

Zážitky z lesa..




Dnes jsem po dlouhé době vyrazila do lesa. Počasí přálo a v lese člověk načerpá tolik energie. Nečekala jsem, že tam taky málem dostanu infarkt.
Šla jsem si pěšinou mezi rákosím, kochám se krajinou, pootočím hlavu doleva a vidím do lesa díky opadanému listí. Najednou zbystřím a vidím bachyni a za ní v závěsu 4 selata.
Prvotní radost vystřídalo urychleně zjištění, že bacha si to směřuje přímo na mě.
Nevěděla jsem jestli vzít nohy na ramena nebo začít dělat hluk.
No, než jsem dokázala udělat cokoliv, proběhla 2 metry přede mnou.
Zvládla jsem pouze intuitivně mačkat spoušť od pasu.
Za značného dusotu zajela do rákosí a pokračovala dál  se svou skupinkou.
Byl to zážitek jak blázen.

Nabuzená a plná energie jsem se rozhodla pokračovat na své oblíbené místo.
Dnes jsem se vydala středem lesa a objevovala nové cesty.
Zklamáním pro mě bylo, že i zde se začalo těžit dřevo.
Pole rozbředlé od těžké techniky a všude klády.
Nechtělo se mi vůbec pokračovat, ale když už jsme tam byla nenechala jsem se odradit,
i když mě to mrzelo.
Přes holé větve jsem viděla do lesa a mohla spatřit krmelce,
vydala jsem se směrem k nim, ale začala jsem přemýšlet.
Když jsem sem chodila v létě, potkávala jsem na stejném místě srnčí a vždy mi utekly do stejného místa přes husté ostružiny, kam jsme se neměla šanci dostat.
Díky mrazu a zimě, toto místo bylo průchozí, tak jsem se vydala na obhlídku.
Zarazil mě žlab. Došlo mi, že by tam třeba mohl být nějaký ten shoz.
Tak jsem chodila, koukala pod nohy ať nezakopnu, protože rozbít si foťák by mě mrzelo.
Najednou přejíždím očima haldy listí a větviček a zarazím se.
Vrátím se pohledem zpátky a už se šinu k onomu místu.


Vypadá to jako paroží, chytnu za něj, ale je přimrzlé k půdě.
Snažím se ho opatrně vyprostit a všímám si, že tam není samo.
Po chvíli vytahuji torzo lebky i s parožím.
Krásný nepravidelný šesterák.


Kochám se svým objevem celá šťastná až uslyším rachot.
Zvednu oči a ejhle.
Zase máme na sebe štěstí.
Srna se svými srnčaty, pomalu vycházejí z lesa.
Dovolí mi si je vyfotit a pokračují dále přes pole na druhou stranu.


Celá šťastná a plná dojmů odcházím domů i s trofejí.

 Dnešek byl nádherný den, nejen na zážitky!!!!

♥ Any ♥

5 komentářů:

  1. Nádherná procházka lesem ... setkání s bachyní a selátky jsem také zažila, to člověku ztuhne v těle krev a je rád, že z toho vyvázl. Já jsem tam byla sice ne sama ale s manželem, ale k tomu jsme měli psa a byl na volno ... naštěstí jsme bachyni viděli dříve než on a stihli jsme ho přivázat.
    Z dřívějších častých vycházek do lesa máme doma pár trofejí, ale to bylo většinou zásluhou našeho psa, že je někde vyčmuchal.
    Přeji krásné zimní dny, Jitka

    OdpovědětVymazat
  2. Tohle stát se mně, tak tam ležím v mrákotu ještě dnes :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Páni, tak to je pořádnej zážitek! Na takovou blízkost jsem se divočákům snad nikdy neocitla, jen při jedné procházce v pražské Divoké Šárce proběhli tři opodál. Ale na Tvém místě bych se taky hodně vylekala :)

    http://fragmentace.blogspot.com

    OdpovědětVymazat