Ranní fotolov..

Město ještě spí a já vyrážím za dobrodružstvím..

Je Sobota, před pátou ranní a mě budí budík.

Otvírám oči a první pohled směruji přímo k oknu.

Nebe jako vymetené, předpověď vyšla.

Oblékám se do zeleného a už startuji.

Můj cíl je jasný. 

Chci vidět jak se příroda probouzí, jak se zvěř vrací do krytů a jak slunce rozzáří svět.

Po příjezdu na první stanoviště mě ihned vítá srnec štěkáním.

Nevzdávám to a přesto se tiše plížím k místu, které jsem si vytipovala.

Zaujmu pozici na hranici remízku a vyčkávám. 

Pole vypadá jakoby bylo poseto perlami. 

Drobné kapičky rosy se odráží v záři vycházejícího slunce.

Pozoruji jak ta velká žhavá koule přináší nový den.

Slyším praskání v houštině, ale srnčí nevylízá. 

Pomalu se zvedám a polem pokračuji dál.

V protisvětle jsou najednou vidět cesty, kudy táhnou.

 V hájku plného stromů slyším strakapouda.

Stačí se na chvíli zahledět do korun stromů a už ho mám.

Přelétá ze stromu na strom a klove kde se mu zlíbí.

Po menší obchůzce to směřuji k autu a neplánovaně pokračuji dál.

Pomalou jízdou se kochám krajinou a vyhlížím, kde se co děje.

Najednou se dostanu na kraj vesnice, kde v dáli vidím několik kusů srnčího.

Auto nechám osudu před zdejší bytovkou a až časem mi dochází, že i s klíčkama v zapalování.

Vítr mám perfektní, a tak mi nebrání nic v tom se nepozorovaně přiblížit co nejlíp to půjde. 

Srnčí je ale velmi inteligentní a dává se na ústup.

Jdu na to selským rozumem, když neuvidím já je, oni mě taky nevidí.

Tak volím taktiku jít okolo kopečku a doufám, že to klapne.

Neslyšným krokem se courám vlhkou trávou a zkouším odhadovat neznámý terén.

A povedlo se. Srnčí si mě nevšímá a spokojeně se pase.

Já se snažím ostřit a pořídit nějakou památku na tento okamžik.

Po chvíli se snažím posunout a dostat se dál k dalším kusům, ale jeden mladý srnec mě prozradí.

Dá povel a všichni se dají na ústup. 

Cestou zpět mě najednou překvapí starý pán, který mě celou dobu pozoroval z bytovky.

Dává se semnou do řeči a oznamuje mi, že se tam srnčí schází pravidelně. 

Že zde mohu pozorovat i lišku, zajíce a bažanty.

Je skvělé, jak jsou někteří lidé sdílní a místo toho, aby hubovali, Vám dají ještě skvělé tipy.

Slunce už je vysoko a já potkávám ještě několik zajíců a bažantů, které také fotím.

Domů přijíždím kolem osmé hodiny spokojená a natěšená na fotky.

Myslím, že dnešní ranní fotolov se vydařil.

Posuďte sami :-)

Krásnou Sobotu a bacha na čarodejnice :-)

♥ Any ♥