Cesta do lesa..

Mám volno tak jsem si řekla, že se zajedu podívat do lesa, třeba něco najdu.. 

Foťák jsem, ale v autě nenechala, co kdyby náhodou říkám si v duchu, po hodině chození křížem krážem, vidím nádherného srnce.. 

V okamžiku mě houby nezajímají a už se škrábu do korun stromů a čekám, třeba se ještě vrátí.. 

Má dnešní čekaná, překonání strachu z výšek mělo smysl!

 Po půl hodině kocháním se a nasávaní atmosféry vylezla srna! Hodinu se mi promenádovala před očima, větřila, ale v klidu se pásla dál. Po hodince se vrátila zpátky do lesa a já svoji čekanou ukončila.

 Plná dojmů a štěstí! Slezla jsem z výšin a vydala se hranicí lesa k autu, jdu trhám žaludy a najednou zvednu oči a ona tam stojí!

 Krve by se ve mne nedořezalo! Buď teď a nebo nikdy! 

Dávám foťák k oku a snažím se netřepat! Srna na mě kouká, ale stojí a za ní z ničeho nic vyskočí srnče! Srdce mi poskočilo! A ejhle druhý! V tom mi už teče slza štěstí! V klidu se pasou a užívají si slunce! A já tam stojím nehnutě v červené košily a roztrhaných riflích! Bez maskování, přípravy, stojím uprostřed ničeho a mám před očima tu nádhernou srnčí rodinku!

Přírodě, vycházkám a podzimu zdar!

♥ Any ♥